Den pátý

Wow, to uz je paty den?!? To se teda cinim, na to ze jsem tady uz ctvrty mesic.....
Dnes byl zvlastni vecer....... dalsi vecer u nas doma .... Tentokrat se delalo asi deset predkrmu, la carbonara a dva deserty. „La crema“ – recept lorenzovy babicky a „le truffes“ – ty jsem delal ja. Uz u predkrmu jsme delali co jsme mohli abysme to dojedli, carbonara, to byla bitva s nasima zaludkama, „la crema“, to byla absolutni prohra nasich zaoudku nad chutovyma bunkama, coz odneslo cele nase telo, kdyz jsme dojedli „les truffes“ ... Absolutni apokalypsa nasich vnitrnosti ... nacez skupinka zdevastovanych spoluucastniku se rozhodlo jit do Bastille do nejakeho klubiku. S Livii jsme se rozhodli udelat sabotaz: rekl jsem ze ji jdu znasilnit .. a tak se vsichni velice rychle ztratili a my jsme meli pokoj....hehe. Pustili jsme si kratkometrazni film s mym milackem, pak Cold play, Moby a Franka...... rekli jsme si par veci, popovidali s Patou po netu a voila´..... nez jsem stacil znasilnit Livii, Lorenzo se Vratil....no......ani ja samotny jsem tomu znasilneni neveril, takze zadny problem. Livie se rozhodla jit domu, opustil jsem tedy velmi sexy Kolbyho a sel jsem ji doprodit ... vzhledem k tomu, ze je to moje laska „aeternelle“ nemohl jsem samozrejme jinak. Po ceste jsme zamavali Denisovi v L´oisoeau Bariolé, podivali se do vitriny gay knihovny ... verili byste ze existuje knihkupectvi s 200 000 gay knihami a casopisy?!? Nic neni nemozne ... v Marais. L´Amnesia i L´Okawa byli jiz zavreny, takze Rue des Rosiers vypadala celkem klidne az na toho houmlesaka s kloboukem prilis nizko pod ocima. Livie, milacek, se mu vyhla tak sikovne, ze me malem obral o penezenku ...ufff ... no prezili jsme vsichni...vcetne meho diesel milacka bez ztraty kvetinky. ...... Jake je to cislo .... 32 ?!? Mozna..... Kod je A 9471 .... vejdete do rozlehleho dvora, date se vlevo az narazite na male dvere ... velice lehce se otevrou – no nedivte se , i v Praze je spoust takovych pristupnych neznamych mist. Kdo chce videt kanaly kde se vysousela nejstarsi ctvrt Parize ne nahodou nazvana Le Marais (bazina), ma jedinecnou moznost. Nekdo si udela romantickou prochazku v Jardin de Touilleries, nekdo jde do kanalu Le Marais .... az na ty krysy to celkem ujde .... pak se da „un bacio“ a jde se na kute .... „bonne nuit, Livia.... et tous vous!“